|
Hledání podle teamu/jména
|
 |
Human ProjectTo, co bych si chtěl pamatovat, zapomínám,
to, co bych chtěl zapomenout, pamatuji si dodnes.
Tu noc si budu pamatovat do konce svých dnů.
Před nemnoha lety, osada někde v Skalnatých horách, populace: 569
Bylo mi tehdy 12. Začínalo jaro, příroda kvetla a vypadalo to, že nadcházející rok bude štědrý na úrodu. Celý den jsem makal s rodinou na poli, večer jsem byl proto unavený a rychle usnul.
V průběhu noci mě však probudil bratr. V jeho očích jsem viděl strach, když mi rozstřeseným hlasem říkal: "Vstávej, napadli nás..." Ani nebyl schopen říci kdo. To už jsem však vyskočil na nohy vyběhl před chatrč. Naskytl se mi pohled, který jsem později viděl ještě mnohokrát (ve snech, vlastně nočních můrách):
Zmutovaný člověk dobývající se do jedné z chatrčí... u jiné se další mutanti už probourali dovnitř a pán domu je sekyrou odhání pryč... hořící dům, zapálený nejspíš od rozbité lampy, dávající celé scéně démonický nádech... mí kamarádi a známí, ležící bezvládně na zemi... na některých z nich se "pasoucí" znetvořené nestvůry, svými zuby zakusující se do masa a pařáty vytrhající vnitřnosti z těla... a strašný, k nevydržení puch, nutící mě vyvrhnout snad i snídani...
Když jsem se narovnal po exkomunikaci jídla, uviděl jsem svého statečně bojujícího otce, jak loveckým nožem brutálně páře dotírající útočníky a jak je chvíli poté stejně brutálně rozpárán stvůrou, které lovecký nůž v břiše očividně nevadil.
V té chvíli se můj mozek přehltil a přestal vnímat. Jediné, co si ještě pamatuju, je zběsilý běh lesem, těsně následován svým bratrem...
O dva dny později, osada někde v Skalnatých horách, populace: 31
Sebrali jsme odvahu a odvážili se vrátit zpět. To, co jsem tam viděl, mě poznamenalo na celý život.
Od té doby nemám domov. Bloudím krajinou spolu s pár dalšími, se kterými mě svazuje stejný osud, stejný cíl, stejná přísaha, stejná myšlenka...
Myšlenka na pomstuSeznam hráčů |  | Alan Razor :: stínový | Věrný soldier Human Projectu... |
 | Caasi_Notwen :: stínový | Vůně spálené nitrocelulózy - to je to oč tu jde . . . |
 | Conor Anasazi :: stínový | Pryč jsou doby kdy si lidé spokojeně, v klidu a míru prožívali své životy. Jediné problémy byly okolo úrody, obydlí, živobytí. Bratr se rád pletl po lesích a já, pokud jsem nemusel pracovat na poli, jsem chodíval s ním - můj únik z šedé reality dřiny. Pak to přišlo. Nezbylo nic, až na pár přeživších... Od té doby bloumám po světě a snažím se zabíjet všechny monstra, která potkám a jsem v tom dobre |
 | Georg Gammell Angell :: stínový | Jednoho večera začala nová epocha mého života. Byl jsem farmář měl rodinu, pole, dům. Teď mi zbyla jen myšlenka na pomstu kterou sdílím s pár přeživšími .... |
 | Kurt Loss :: stínový | Zvídavý člen rodiny Human Projectu. |
 | Rigger_Nardini :: stínový | Život vesnického lékaře je celkem pohodovej. Tedy byl pohodovej. Většinu dne sem strávil ve svým domě a čekal až se nějaký známý nebo vesničan přijde vyspovídat ze svejch důležitejch problémů. Ty se většinou týkaly toho, že se předchozí den namazal v hospodě a v lepším případě chtěl něco vod bolesti hlavy, v tom horším sebou někde flákl na schodech. Jasně vobčas se vobjevil i nějakej seriózní příp |
 | Semaj Aksort :: stínový | "Jediné co si pamatuji je to, že po Nádechu jsem se probudil s puškou v ruce . . . " |
| Smrtihlav :: stínový | Smrt si počíhá na každého ji se neschováš. |
 | Tyr Anasazi :: stínový | Pryč jsou doby kdy si lidé spokojeně, v klidu a míru prožívali své životy. Jediné problémy nastávaly v pozdních večerních hodinách, když do sebe parta lidí nalila spoustu silného pití a v alkoholovém opojení procházela vesnicí. S bratrem jsme byli tak trochu dobrodruzi a radši se toulali po kraji, když ostatní lidé spokojeně pracovali na svých farmách a starali se o úrodu...
Pak to přišlo.
Nezb |
|
